anti-TG

Autoimunní onemocnění štítné žlázy se řadí mezi velmi častá onemocnění. Postihují častěji ženy než muže.
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy je charakteristické tvorbou protilátek proti různým antigenním strukturám
štítné žlázy. Tyto autoprotilátky se vyskytují s různou frekvencí u všech autoimunních onemocnění štítné
žlázy (Hashimotova thyreoiditida, Gravesova choroba, primární myxedém), ale mohou být nalezeny i u zdravých
jedinců. Stanovení jednotlivých typů protilátek v séru pacienta má široké použití v diagnostice a sledování
průběhu autoimunních onemocnění štítné žlázy.

kIU/l

Pracovní dny

Není statimové vyšetření

Do 4 hodin od doručení materiálu do laboratoře

Není statimové vyšetření

Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr
materiálu Laboratorní příručky

Venózní krev

5 ml

S_sérum

200 µl

8 hodin

8 hodin

3 dny

30 dnů

12,9 % (k=2)

1 kIU/l

Interferuje hemoglobin nad 10,0 g/l, bilirubin nad 342 µmol/l a triacylglyceroly nad 22,8 mmol/l.

Zvýšené hladiny anti-TG nalézáme u klasické formy hypertrofních thyreoiditid, jako je struma lymfomatóza
Hashimoto, pro kterou je charakteristické zvětšení štítné žlázy, nebo u forem atrofických, přecházejících
v hypothyreózu a myxedém. U těchto onemocnění jsou vedle anti-TG prokazatelné současně i protilátky proti
thyreoidální peroxidáze (anti-TPO). Stanovení protilátek anti-TPO má větší důležitost pro stanovení autoimunních
onemocnění štítné žlázy než anti-TG. Vyšetření přítomnosti protilátek anti-TG je cenné zejména u pacientů
s papilárním nebo folikulárním karcinomem štítné žlázy. Po radikální terapii nádorového onemocnění štítné
žlázy (strumektomii a eliminaci zbytků tkáně štítné žlázy radiojodem 131) lze recidivu onemocnění a tvorbu
metastáz zachytit sledováním výskytu thyreoglobulinu. Zvýšené hladiny thyreoglobulinu mohou být však maskovány
současnou tvorbou anti-TG. Za těchto podmínek je pak thyreoglobulin nestanovitelný resp. vyšetření poskytuje
falešně negativní výsledky.

Nejsou známé

SOPVB1003