Kortizol
Měření kortizolu se používá k přímému monitorování stavu kůry nadledvin a k nepřímému hodnocení hypofunkce
nebo hyperfunkce hypofýzy. Zvýšené hladiny kortizolu jsou spojeny s nádory nadledvin, nádory hypofýzy nebo
ektopickými nádory produkujícími ACTH. Nízké koncentrace kortizolu mohou indikovat celkovou sníženou funkci
nadledvin nebo narušení metabolické cesty biosyntézy kortizolu. Většina kortizolu v plazmě je navázaná na proteiny
a přibližně 1 % je vyloučeno v nezměněné formě do moči.
nmol/l
Pracovní dny
Není statimové vyšetření
Do 4 hodin od doručení materiálu do laboratoře
Není statimové vyšetření
Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr
materiálu Laboratorní příručky
venózní krev
5 ml
S_sérum
150 µl
neuvádí se
neuvádí se
14 dnů
1 měsíc
10,3 % (k=2)
11 nmol/l
Interferuje hemoglobin nad 5 g/l, bilirubin nad 342 µmol/l a triacylglyceroly nad 22,8 mmol/l.
Věk | Pohlaví | Referenční rozmezí |
---|---|---|
1 den - 99 let a starší | bez rozlišení | 79 - 536 [nmol/l] |
Zdroj referenčních rozmezí je příbalový leták výrobce reagencií.
Stanovení kortizolu v krvi je základním prostředkem pro sledování funkce osy hypotalamus - hypofýza - kůra nadledvin.
Zvýšení hladiny cirkulujícího kortizolu
Koncentrace kortizolu vzrůstá v případě akutních infekcí, těžkých popálenin, šoku a obecněji při stresu, ale také
při estrogenové terapii a při užívání amfetaminů.
Hlavní význam stanovení kortizolu spočívá ve sledování případů hyperadrenokorticismu, a to ve vztahu ke stanovení
příčin, prognózy a k monitorování léčby
- Cushingova syndromu (nadprodukce ACTH)
- nádorů kůry nadledvin (maligní kortikoidní adenomy a adrenolomy)
- paraneoplastické syndromy (rakovina průdušek, nádor slinivky nebo brzlíku)
Ve všech těchto případech je zvýšení hladiny cirkulujícího kortizolu spojeno s více či méně kompletním potlačením
denního rytmu sekrece. Během těhotenství vzrůstá hladina kortizolu mezi třetím a devátým měsícem na dvojnásobek.
Normální koncentrace bývá dosaženo do šesti dnů po porodu. Tento nárůst koncentrace je způsoben především
zvětšením koncentrace transportních proteinů v plazmě, nicméně dochází rovněž k nárůstu koncentrace volného kortizolu.
Snížení hladiny cirkulujícího kortizolu
Hladina kortizolu klesá v následujících případech:
a) primární adrenální nedostatečnosti
- Addisonova choroba
- autoimunitní onemocnění
- tuberkulóza, atd.
b) sekundární adrenální nedostatečnosti
- nedostatečnost hypofýzy
- dlouhodobá léčba kortikoidy, atd.
- kongenitální hyperplazie kůry nadledvin (congenital adrenal hyperplasia, CAH) v důsledku nedostatku některých
enzymů (zvláště 21-hydroxylasy) hrajících roli v biosyntéze kortizolu.
Kortizol podléhá cirkadiánnímu rytmu s maximem kolem 8. hodiny ranní a minimem v nočních hodinách, jeho hladina
je závislá i na věku vyšetřovaného.
SOPVB1021