ALT
Vyšetření je indikováno při diagnostice jaterních chorob, při onemocnění žlučových cest, u dekompenzovaných srdečních vad.
µkat/l
Pracovní dny.
Pracovní dny, víkendy a svátky nepřetržitě.
V den přijetí materiálu do laboratoře.
Do 2 hodin od přijetí materiálu do laboratoře.
Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C.5. – Používaný odběrový systém Laboratorní příručky.
venózní krev
Kapitola C.9. – Množství vzorku Laboratorní příručky.
S_sérum, P_plazma
Přijatelné antikoagulanty jsou Li, Na sůl heparinu a EDTA.
100 µl
.
3 dny
7 dní
60 dní
Na vyžádání v laboratoři.
0,08 µkat/l
Interferuje hemoglobin nad 2,5 g/l, triacylglyceroly nad 7mmol/l a bilirubin nad
800 µmol/l .
Stanovení ovlivňuje věk, hmotnost, požití alkoholu a hemolýza. Ke stanovení se odebírá krev, nejlépe ráno nalačno, fyzická zátěž je nevhodná. Stanovení enzymu se provádí v nehemolytickém séru, v EDTA nebo heparinové plazmě.
| Věk | Pohlaví | Referenční rozmezí |
|---|---|---|
| 0 - 1 měsíc | bez rozlišení | 0 - 0.73 [µkat/l] |
| 1 měsíc - 1 rok | bez rozlišení | 0 - 0.85 [µkat/l] |
| 1 rok - 15 let | bez rozlišení | 0 - 0.6 [µkat/l] |
| 15 let - 99 let a starší | žena | 0 - 0.56 [µkat/l] |
| muž | 0 - 0.74 [µkat/l] |
Zvýšení aktivity ALT se pozorováno u hepatopatií. U virové hepatitidy je průměrné zvýšení 40x, tj. asi 16 µkat/l; je často jediným příznakem asymptomatické a anikterické formy. U akutní virové hepatitidy je ALT zvýšena už 3. - 5. den před výskytem ikteru; vrchol je 7. - 12. den po začátku onemocnění, maximum zvýšení je 20 - 100x nad horní hranicí fyziologického rozmezí. K poklesu dochází po 14 dnech a normalizace u nekomplikovaného průběhu hepatitidy je za 3 až 5 týdnů, u nekomplikované hepatitidy B do 6 až 12 týdnů. U hepatitidy C je průběh aminotransferáz obdobný.
U chronické hepatitidy persistující dochází ke zvýšení 2 - 3x nad horní hranicí fyziologického rozmezí, u chronické hepatitidy aktivní je zvýšení 4x a vyšší.
Aktivita ALT je dále zvýšena u cirhóz - 2x, u obstrukčního ikteru až 8x, při akutním toxickém poškození jater chlorovanými uhlovodíky až 30x, při akutním toxickém poškození jater chlorpromazinem - 1,6x, coma hepaticum více než 50x.
Primární a sekundární karcinom jater má aminotransferasy 5 - 10x zvýšené, ALT je obvykle vyšší;
metastázy jsou obvykle provázeny pomalý vzestupem. Ke zvýšení dále dochází při akutní hypoxii - 10 - 50x vyšší, glutenové enteropatii - až 20x vyšší; u progresivní svalové dystrofie - 2x vyšší.
Infekční mononukleosa provázená poškozením jater má hodnotu ALT maximálně 20ti násobnou.
U dekompenzovaných srdeční vad je vzestup ALT je známkou venostázy v játrech-hypoxie.
Nejsou známé
SOPBIO114